Podlaha v obýváku jako středobod pro spaní i denní odpočinek

Zapomeňte na těžké závěsy, které sahají až na zem a místnost ještě zmenšují. Zvolte lehké žaluzie nebo rolety, které můžete stáhnout k okennímu parapetu. Pokud chcete látku, pak jen krátké záclony nebo římské stínění, které končí těsně nad parapetem. Každý centimetr výšky, který uvolníte, dělá obývák vzdušnějším. Podobně to funguje i s kobercem. Jeden velký koberec, který sjednotí prostor, je lepší než několik malých, které rozdělují místnost na ostrovy. Koberec by měl svým okrajem sahat alespoň pod přední nohy pohovky a křesla. Tím opticky propojíte nábytek s podla


Z vlastní zkušenosti vím, že lidé často podceňují roli textilie a sáhnou po první béžové variantě v akci. Výsledek je ten, že po čtyřech měsících vypadají polštáře jako placaté palačinky a vy po nich šlapete, abyste si nezasedli na prkno. Kvalitní dekorativní polštáře mají výplň, která drží tvar i po stovkách hodin sezení, a potah z materiálu, který se nevyvléká. Ideální je sáhnout po prošívaných modelech s hustým stehem. Pokud k tomu přidáte pohovku s velvet upholstery, která se na dotek podobá plyši, celý kout působí útulně a zároveň luxusně, aniž byste museli utrácet za novou kuchyňskou linku. Tohle je přesně ten detail, který odděluje průměrný interiér od toho, u kterého se hosté cítí jako d


Moje dnešní sestava vypadá takhle: v rohu stojí sofa bed s velvet upholstery v tmavě modré, pod ním je vykládací šuplík na prádlo a vedle stojí noční stolek s lampou, která svítí směrem do zdi. Když přijde večer, zatáhnu rolety, rozsvítím lampu a položím na ni mobil s podcastem. Celý pokoj se ponoří do měkkého oranžova a já si připadám, jako bych měla k dispozici salon o dvou místnostech. Nikdy by mě nenapadlo, že malá garsonka může být tak útulná. Stačí jen pár šikovných kusů nábytku a správně nasvícený prostor, který vás obejme, místo aby vás tís


Když mluvím o dětském designu, často se setkávám s názorem, že kids room design by měl být hlavně veselý a barevný. Jenže všechno má svou míru. Znám jednu maminku, která vymalovala pokoj fialovou, oranžovou a zelenou. Dítě tam nedokázalo usnout, protože ho barvy příliš stimulovaly. My jsme zvolili raději neutrální béžový základ a výrazné doplňky, které můžeme snadno měnit s věkem. Křeslo s velvet upholstery v tmavě modré dodalo místnosti šmrnc, aniž by působilo křiklavě. Sametový potah je překvapivě odolný a skvrny od čokolády se z něj dají vyčistit obyčejnou houbič


Rostliny v bytě nejsou jen estetický doplněk, ale i praktický nástroj pro členění prostoru. Pokud máte obývák s vestavěnou postelí, dejte mezi ně květináč na vyšší nožce. Vytvoříte tím optickou hranici. Stejně tak lze zelení oddělit koutek na práci od místa na odpočinek. Používám k tomu například popínavé druhy, které nechám volně vinout podél tyče u stolu. A když mám pocit, že je v místnosti příliš málo světla, doplním ho lampou s teplým spektrem. Ta zeleň pod umělým osvětlením vypadá stejně svěže jako na parapetu. Jediná věc, na kterou si dávám pozor, je prach. Listy otírám vlhkým hadříkem jednou za čtrnáct dní, jinak by se na nich usazoval jemný film a rostliny by ztrácely l


Moje poslední rada zní: nebojte se začít s jednou rostlinou a postupně přidávat. Nemusíte mít hned skleník. Stačí jedna pokojová květina na komodě nebo na konferenčním stolku. Když uvidíte, jak místnost ožije, sami přidáte další. Já jsem začínala s jedním kaktusem a teď mám doma patnáct kusů, přestože bydlím v malém bytě s omezeným místem. A právě tyhle indoor plants mi pomáhají překonat pocit stísněnosti. Když večer ležím na rozkládací posteli, sleduji, jak se listy pohybují v proudu vzduchu z otevřeného okna, a vím, že tohle je přesně ten druh domova, který jsem chtěla vytvořit. Žádné holé stěny, žádný strohý nábytek. Jen zeleň, světlo a pohodlí, které se vejde i na deset metrů čtverečn�


Největší zkouškou pro náš interiér byl přechod z batolecího na školní věk. Najednou už nestačila ohrádka a košík s kostkami. Potřebovali jsme stůl na učení, poličky na encyklopedie a hlavně postel, která vydrží skákání, čtení i tajné noční schůzky s bratrancem. Rozhodli jsme se pro sofa bed s hustě řazenými pružinami a potahem, který se dá sundat a hodit do pračky. Sice to znělo jako drahá záležitost, ale po třech letech používání vypadá pořád jako nový. Jen se vyhněte levným modelům, kde pěna po půl roce ztratí tvar. Dítě pak spí v propadlišti a vy máte pocit, že jste vyhodili pen�


Světlo je totiž nástroj, ne dekorace. Když nasvítíte rozložený sofa bed ze strany, například pomocí LED pásky nalepené na spodní hranu konferenčního stolku, vytvoříte iluzi, že místnost má o několik metrů víc. Totéž platí pro malé kuchyně: jedno bodové světlo nad dřezem a druhé nad varnou deskou stačí k tomu, aby se vaření stalo zážitkem místo nutnosti. Nesnažte se osvítit celou místnost najednou, to jen zdůrazní její malost. Raději vytipujte tři čtyři místa, kde trávíte čas, a dejte jim vlastní zdroj světla. U mě je to křeslo u okna, jídelní stůl a právě ten rozkládací gauč. Každý večer si pustím jen to jedno světlo, u kterého sedím, a zbytek místnosti nechám tonout v š